Proces zabydlování v týmu pořád ještě probíhá, prozrazuje po prvním extraligovém gólu Pavel Novák
V utkání proti Blatné A-tým zaznamenal už čtvrtou jarní výhru v řadě. Tentokrát se mezi střelce poprvé v extraligovém zápase zapsal také Pavel Novák, který se současně objevuje ještě v juniorech. V rozhovoru kromě premiérové branky přišla řeč právě i na skloubení dvou soutěží, adaptaci v kabině A-týmu nebo silný ročník zlatého výběru z Liberce.
Pavle, nyní pravidelně nastupuješ a trénuješ s A-týmem. Vybavují se ti první příležitosti, kdy ses v Áčku objevil ještě jako dorostenec? A kdy jsi měl pocit, že už ses v kabině i na hřišti opravdu zabydlel?
Určitě si na ty první chvíle v Áčku vzpomínám. Tehdy to pro mě byly strašně cenné vteřiny a minuty na hřišti a vážil jsem si každé příležitosti, kterou jsem dostal. Snažil jsem se pokaždé odvést maximum a přiučit se od zkušenějších hráčů. Myslím si ale, že proces zabydlování v týmu pořád ještě probíhá. Jsem rád za důvěru trenérů a za prostor, který dostávám jak na trénincích, tak i v zápasech, a chci se dál zlepšovat a být pro tým co nejvíc platný.
Jak jsi zvládal přechod z mládeže a etablování v kabině? Pomohl ti někdo konkrétní v tom, aby byl vstup do mužského hokejbalu co nejhladší?
Co se týče hry, tak na tempo extraligy si pořád postupně zvykám. Hlavně ta rychlost hry je oproti mládežnickým kategoriím zase o stupínek výš. Na druhou stranu už mám z minulosti zkušenosti s tím, že jsem z mladších kategorií chodil hrát za starší, takže ten přechod pro mě není úplně nový a snažím se s tím co nejrychleji sžít. Co se týče kabiny, tak tam to pro mě bylo o něco jednodušší, protože spoustu kluků znám už z juniorky z minulých let. Snažím se mezi ně zapadnout, poznat se víc i s ostatními a myslím, že mě kluci vzali dobře.
O víkendu jsi vsítil první extraligový gól v utkání proti Blatné. Jak na tu situaci vzpomínáš – co se na hřišti odehrálo a jaké emoce přišly bezprostředně po něm?
Jsem velmi rád, že mi to tam konečně spadlo. Tu situaci si docela dobře vybavuju – Hany (Lukáš Hanuš, pozn. red.) nahazoval míček do pásma, ale sjelo mu to z hokejky a přihrál to mně. Já jsem to od červené čáry zkusil golfákem nastřelit na bránu. Myslím si, že brankář tam možná trochu zaváhal, ale nakonec to skončilo v bráně. Potom už přišla velká radost.
Branku jsi navíc vsítil gólmanovi, se kterým jsi získal zlato na mistrovství světa v Liberci. Byla to pro tebe v tu chvíli symbolická spojitost?
V tu chvíli jsem to asi úplně nevnímal. Samozřejmě jsem věděl, že za ně chytá Mára (Marek Fleischmann, pozn. red.), ale v zápase člověk moc nepřemýšlí nad tím, kdo stojí v bráně. S klukama z Liberce máme ale obecně dobré a přátelské vztahy, po zápasech se vždycky normálně pozdravíme a prohodíme pár slov.
Z vašeho zlatého týmu z Liberce se do naší nejvyšší hokejbalové soutěže postupně prosazuje stále víc hráčů. Vidíš to jako důkaz, že šlo o opravdu silný ročník?
Myslím si, že ročníky 2007 a 2008 jsou opravdu hodně silné a je tam spousta šikovných hráčů. O to víc mě těší, že se s kluky můžeme znovu potkávat na hřišti, je to příjemné se znovu potkat a poměřit síly.
Nastupuješ jak v juniorské extralize, tak v extralize mužů. Jak náročné je mentálně i herně přepínat mezi dvěma soutěžemi, když o víkendech stíháš každý den hrát za jinou kategorii?
Jak už jsem říkal, podobnou situaci jsem zažíval už dřív v mládeži, kdy jsem také nastupoval ve více kategoriích. Tady je to ale přece jen trochu něco jiného. Myslím si, že mentálně je to někdy náročnější než herně, obzvlášť ve chvílích, kdy se člověku třeba úplně nedaří a musí si to v hlavě dobře srovnat. Když si vzpomenu třeba na konec podzimní části sezóny, tak to pro mě nebylo úplně jednoduché období. Do toho se snažím všechno zvládat i ve škole, protože mě letos čeká maturita, takže to občas není úplně lehké skloubit. Momentálně se ale cítím dobře a věřím, že si tu formu udržím co nejdéle a budu pomáhat týmu až do konce sezóny.
Jak A-tým, tak junioři se pohybují v horní části tabulky. Vnímáš pozitivní atmosféru napříč klubem? Přenáší se podle tebe úspěch jednoho týmu i na ten druhý?
Jsem rád, že se teď před play-off oběma týmům daří. Je potřeba v tom pokračovat a neusnout na vavřínech. Řekl bych, že pozitivní atmosféra v klubu je a je na místě, ale důležité je stále pracovat a být lepší a lepší.
Tentokrát o víkendu má na programu zápasy jen A-tým, to hned dva – v sobotu doma proti Kert Parku a v neděli venku v Hradci Králové. Jak náročné je připravit se na takový víkend, kdy s prvním soupeřem sousedíte v tabulce a druhý bojuje o udržení extraligy?
Dva zápasy za víkend jsou pro mě už klasika, takže nějaká jiná extra příprava asi nebude. Čekají nás ale dva náročné zápasy, které musíme zvládnout a připsat si co nejvíce bodů do tabulky a udělat si tak co nejlepší pozici pro play-off.
