Matěj Šplíchal zvládá hrát za obě žákovské kategorie, v MŽ boduje společně s bratrem
Jednou ze sourozeneckých dvojic v řadách HBC Plzeň jsou bratři Šplíchalové. Devítiletý Marek a o tři roky starší Matěj. Právě starší z bratrů potvrdil v posledních dvou zápasech mladších žáků nabité zkušenosti ze starší kategorie, za kterou letos rovněž nastupuje a pomalu vyhlíží finálový turnaj. Nejdříve se ale obě žákovská družstva rozloučí s Precol Arénou v rámci základní části, respektive nadstavbové části.
Matěji, v neděli jste jako první tým v kategorii mladších žáků porazili Suchdol na jeho hřišti. Jak bys zápas zhodnotil? Byl opravdu tak jednoznačný, jak napovídá výsledek 7:3?
Zápas bych zhodnotil pozitivně, protože všichni podali výborný výkon včetně našeho gólmana Michala Šulana. Zápas tak jednoznačný nebyl, jelikož jsme věděli, jak těžký soupeř nás čekáal. Dokázali jsme se ale semknout a soupeře porazit s dobrým výsledkem.
Ty sis připsal tři asistence. Na kterou jsi nejvíc "pyšný"? Můžeš akci popsat?
Jsem rád za asistenci na druhý gól, který nás povzbudil k vítěznému konci když jsem našel před prázdnou bránou mého spoluhráče Martina Ptáčníka a padl gól.
Letos nastupuješ v obou žákovských kategoriích a potkáš se s řadou spoluhráčů. S kým se ti hraje nejlépe a proč?
Rád hraji za obě kategorie, ale lépe se mi hraje se spoluhráči ze starších žáků, protože jsou zkušenější. Jsme mezi sebou více sehraní a máme mezi sebou skvělou partu.
Mimo jiné nastupuješ také s bratrem Markem. Jak vám to funguje na hřišti? Dokážete si vyhovit? Probírají se pak doma zápasy nebo příliš ne?
Na hřišti si s mým bráchou skvěle rozumím. Jsme výborně sehraní a umíme si nahrávat na góly. Například v zápase proti Českým Budějovicím jsme si oba nahráli na hattrick. Byl to skvělý zápas. Doma zápasy už moc neprobíráme, ale často spolu chodíme trénovat na hřiště. Baví nás to. Učíme se z chyb.
O víkendu oba týmy čeká domácí rozlučka. Starší žáci nastoupí v sobotu, mladší v neděli. Uvidíme Tě v obou zápasech? Na co bys pozval diváky a čtenáře rozhovoru?
Nemůžu zatím říct na 100 % jestli budu hrát i v neděli, ale určitě bych všechny rád pozval na sobotní zápas proti Prachaticím. Je to poslední zápas nadstavby a pak už nás čeká pouze finálový turnaj.
Co od soupeře z Prachatic očekáváš?
V sobotu neočekávám nic lehkého. Prachatice mají v týmu hodně šikovných hráčů a budou chtít hrát svoji hru, ale myslím si, že zopakujeme výhry ze základní části a jednoznačně vyhrajeme.
Pojďme zpět k tobě. Vybavuješ si kdy a jak jsi s hokejbalem začínal?
Když mi bylo mezi šesti a sedmi lety, hrál jsem za barákem na hřišti s kamarády hokejbal a kolem šel pan trenér Otava. Ten se nás zeptal, jestli nechceme hrát hokejbal doopravdy a pozval nás na trénink, na který jsme šli a moc nást to bavilo. Mamka nás na hokejbal přihlásila a od té doby hraju nepřetržitě. Doufám, že ještě dlouho budu.
Máš nějaký sportovní vzor? Jaké jsou tvé hokejbalové cíle do budoucna?
Takový můj vzor je asi David Pastrňák, protože cením to, co dokázal. Moje cíle do budoucna jsou, že bych chtěl hrát za A tým HBC Plzeň a zahrát si za reprezentaci hokejbalu.
