Nájezdy jsou dle mého názoru pro gólmana docela stres, říká brankář dorostu Ondřej Kočka

Dorostenci zvítězili o víkendu ve čtvrtém utkání v řadě. K výhře přispěl také Ondřej Kočka, který udržel čisté konto a v letošní sezóně ještě žádnou branku neinkasoval. Plzeňský brankář přesto nebyl spokojený s efektivitou. V rozhovoru přišla řeč také na nájezdy, individuální trénink nebo hokejbalové kempy.

V pěti utkáních jste si s týmem dorostu zapsali čtyři výhry, nezvládli jste pouze zápas s Kladnem. Jste spokojeni se začátkem sezóny?
S průběžným umístěním v tabulce jsme zatím spokojeni, ale cíle máme ty nejvyšší, takže je stále co zlepšovat. Na tom průběžně pracujeme na trénincích.

V posledních dvou soubojích jsi vychytal čisté konto, naopak spoluhráči vsítili v jednom utkání jedenáct branek, v dalším se prosadili desetkrát. Užíváš si takové zápasy, nebo máš radši vyrovnanější?
Vyhrané zápasy si užíváme, ale osobně mám rád, když jde na mě více soupeřových střel a mám větší zátěž.

V zatím posledním odehraném duelu jste v domácím prostředí zvítězili se Suchdolem nad Lužnicí 10:0, soupeře jste výrazně přestříleli. Jaké to bylo utkání z tvého pohledu?
Od druhé třetiny jsme měli na hřišti převahu, jen je škoda, že nám z tolika šancí nepadlo více gólů. Nižší efektivita, by se silnějšími soupeři asi nevedla k vítězství.

V předminulém zápase jsi chytil trestné střílení, připsal sis asistenci a zaznamenal nulu. Měl už jsi někdy takto povedené utkání?
Myslím, že v dorostu ne. Asistence byla taková třešnička na dortu (úsměv).

Jak vnímáš nájezdy, kdy je potřeba se soustředit jen na konkrétního hráče a čekat na jeho zakončení? Jsou tvojí oblíbenou disciplínou?
Nájezdy jsou dle mého názoru pro gólmana docela stres, zejména když je zápas vyrovnaný, nebo v náš neprospěch. Při samotném nájezdu čekám do poslední chvíle, co hráč udělá a pak se soustředím na nejlepší zákrok. Nájezdy nejsou mou oblíbenou disciplínou.

Tobě se v letošní sezóně daří, zatím jsi neobdržel žádný gól. Jak hodnotíš své výkony?
Na sezonu jsem se moc těšil a se svými výkony jsem zatím spokojený. Žádný gól, to je zásluha i práce celého týmu a spoluhráčům děkuji za jejich pomoc.

Před rokem se kvůli pandemii přerušily společné tréninky a museli jste trénovat individuálně. Pro brankáře byla tato situace asi složitější než pro hráče v poli. Jak ses jako gólman připravoval sám?
Nemyslím si, že to měli brankáři složitější. Kromě on-line tréninků a běhání jsem jezdil dlouhé tratě na koloběžce. Dále jsem trénoval tzv. Neurotracker (speciální trénink na koncentraci a postřeh s 3D brýlemi).

Pravidelně se zúčastňuješ kempů Brankářské hokejbalové školy, kterou vede Ondřej Almaši. Kde vidíš pozitiva těchto akcí? V čem ti to nejvíce pomáhá?
Kempy a tréninky s Ondrou Almašim jsou intenzivní, zaměřené na zdokonalení dovedností brankáře a vždy mě zaujmou něčím novým např. chytání s tmavými brýlemi apod. Na kempech se dozvím, v čem se mám zlepšit a jak se vyvarovat chyb. Také tam potkávám kamarády, které během roku nevidím moc často.