Ze začátku jsem byl nervózní, říká o premiéře v poli brankář Jakub Šlechta

Sestava starších žáků je na jaře decimovaná zraněními a nemocemi. Trenér Václav Tůma marně čeká na kompletní kádr, a tak v sobotním duelu s Prachaticemi naskočil v útoku také Jakub Šlechta, který jinak střeží plzeňské brankoviště. Pro Šlechtu to byla premiéra, jenž nebyla vůbec zlá, jelikož při ní hned dvakrát skóroval.

V sobotu jste porazili Prachatice vysoko 13:0. Ty si netradičně nastoupil v poli. Jak sis zápas užil?
Ze začátku jsem byl nervózní, ale když jsem se rozehrál, tak jsem byl klidnější a zbytek zápasu proběhl podle mých představ.

Věděl jsi dlouho dopředu, že nastoupíš v útoku nebo se jednalo o rychloakci?
O rychloakci se nejednalo, věděl jsem to tři dny dopředu.

S kým si nastupoval? Dokázali jste si vyhovět?
V útoku jsem hrál s Tomášem Krejčím a Davidem Eichlerem, myslím, že jsme si dokázali postupem času vyhovět.

Podařilo se ti vsítit dvě branky. Vzpomeneš si, po jakých akcích padli?
Oba dva góly padly po akcích do prázdné brány.

Pojďme zpět k brankářskému řemeslu. Každé pondělí máte speciální gólmanské tréninky s Tomášem Cholínským. V čem ti nejvíce pomáhají?
Brankářské tréninky mi nejvíce pomáhají k lepší fyzické kondici.

V sezóně se pravidelně střídáš s Martinem Svobodou. Funguje vaše spolupráce?
Ano, naše spolupráce funguje velmi dobře.

Vzpomeneš si na své hokejbalové začátky? Kdy a jak si se sportem začínal?
O tomto sportu jsem se dozvěděl od kamaráda, poté už to šlo poměrně rychle.

Závěrečná otázka. Co považuješ za svůj největší úspěch a co je tvůj sportovní cíl?
Jako svůj největší životní úspěch považuji poslední zápas za mladší žáky na turnaji FairCup, kdy jsem přispěl ke třetímu místu. Sportovní cíl zatím nevím.