Vítězství byla naše povinnost, říká střelec Adam Vágner

Druhé domácí vítězství zařídila branka Adama Vágnera. Obránce s číslem 17 se naplno vrátil do kádru A-týmu po dvou letech. A po třech kolech má na svém kontě dvě branky. Díky létům zkušeností řídí přesilovky i defenzivu. Mistr extraligy z roku 2005 je na začátku sezony ve formě!

Po úvodních třech kolech máte na kontě šest bodů. Přeci jen je začátek sezony a na velké závěry je brzy, ale jste spokojeni se startem sezony nebo jste si jej představovali trochu jinak?
Není to špatné, ale myslím, že jsme měli na to mít 9 bodů, škoda prohraného utkání v Letohradu, ale bez gólů se nevyhrává.

Vraťme se k zápasu se Sudoměřicemi. Vyhráli jste 2:0, jak zápas hodnotíte?
Vítězství byla naše povinnost. Pokud někdo viděl výkon Sudoměřic, psali, že byli zaskočeni naším povrchem. Ale na lepší se vždy zvyká lépe, oproti tomu když my z plastu přijedeme na hrubý a hrbolatý asfalt. Každopádně zápas byl až na pár momentů v naší režii a šlo pouze o to vstřelit gól.

Vy jste navíc vstřelil vítěznou branku. Ale byl jste z něj trochu překvapený. Můžete nám zmíněnou situaci popsat?
Nemyslím si, že bych byl nějak extra překvapený.
Popsat situaci můžu, dostal jsem balonek na střelu, vystřelil švihem a kluci to u brány dobře odclonili a padlo to tam.

Kádr A-týmu doznal pár změn. Jednou z nich je i váš návrat. Loni jste nastoupil do dvou utkání, letos se na hřišti objevujete pravidelně. Co vás zlákalo ke comebacku?
Domluvili jsme se s Pepou Kadaněm, že zalepím díru v obraně za chybějící obránce. Uvidíme, jak to půjde dál, jak se budu cítit fyzicky a jestli budu týmu oporou. Také, co mi dovolí rodinné a pracovní povinnosti.

Do kádru extraligového Áčka jste se vrátil již podruhé. První návrat mezi mantinely proběhl na podzim roku 2009. Předtím jste strávil tři roky v Irsku. Byla to pro vás velká životní zkušenost?
To rozhodně byla, ale ať si to každý zkusí sám a udělá si svůj obrázek.

Bylo těžší se aklimatizovat a vrátit se do týmu na podzim 2009 nebo v létě 2014?
Každý návrat byl specifický a myslím, že i moje role v týmu byla jiná předtím a teď. Navíc před rokem 2009 jsem 3,5 roku nedržel hokejku a teď jsem poslední 2 roky hrál hokej, tak jsem zas tak moc ze cviku nevyšel. Každopádně letos jsem v letní přípravě absolvoval nějakou porci tréninků a cítím se dobře. Tak uvidíme, jak mi to půjde, abych na hřišti jen nepřekážel - to bych nerad.

Adam Vágner bez dresu - čtvrtý zprava v horní řadě.

Sudoměřice mohou být pro plzeňské hráče i fanoušky specifickým soupeřem. Právě ve finálové sérii vybojoval A-tým zatím poslední titul. Je tomu již 10 let. Vy jste byl před 10 lety přímo na hřišti ve Štruncových sadec. Vybavili se vám před utkáním nějaké vzpomínky?
Před 10ti lety to byla paráda - skvělá parta, celý tým šlapal a sezóna byla neuvěřitelná. Se zaslouženou třešničkou na dortu. Ale před tímto zápasem se mi vzpomínky nevybavily, asi i proto, že v kádru Sudoměřic nebyli tahouni a hvězdy z roku 2005 a náš tým je až na pár jmen taky úplně nový.

V čem se liší dnešní A-tým od toho, který vybojoval titul v sezoně 2004/2005? Má současný kádr na to, aby znovu dobyl vrchol extraligy?
Těžko srovnávat, navíc jsem v kádru od srpna. Nerad bych to porovnával. Myslím, že tým máme sestavený dobře. Různorodou typologii hráčů, je zde zkušenost i mladá dravost. Celkově jsem spokojený, jak to dal Pepa dohromady. A jsem rád, že jsem součástí tohoto týmu. Myslím, že máme na to uhrát pěkný výsledek v letošní sezoně.

Příští zápas odehrajete v sobotu v Třinci. Co od utkání očekáváte?
Jen to nejhorší, jako vždy v Třinci, ale rád se nechám příjemně překvapit.