Se sezónou jsem spokojen, říká kapitán MD Ondřej Benedikt
Přestože mladší dorostenci vypadl hned v prvním kole play-off, je jejich kapitán Ondřej Benedikt s uplynulým ročníkem spokojen. A má k tomu důvod, jeho tým totiž vyhrál základní část a řada hráčů se probojovala do mládežnických výběrů. Více se dozvíte v obsáhlém rozhovoru.
S letošní sezonou jsem moc spokojen. Možná i proto, že se od nás nečekal žádný velký výsledek. Přišlo mi, že se počítá s postupem do play-off tak ze sedmého místa. Po pravdě ani já jsem nevěřil tomu, že bychom mohli hrát o první místo v základní části. Ale bylo to jen na nás, jestli zabojujeme a překvapíme.
Zvláště na podzim se vám hodně dařilo a v základní hrací době jste neprohráli jediný zápas...
Důležitý byl hned úvodní víkend. První dva zápasy proti poměrně silným týmům nám sice úplně nevyšly, ale ani jeden z nich jsme neprohráli v normální hrací době. Tohle většinu kluků nabudilo, protože bylo očividně o co bojovat a dost nás to semklo.
Po zimní pauze jste ale nezačali dobře. Co bylo příčinou výpadku o prvním herním víkendu?
Někteří kluci v zimě pořádně netrénovali a hned přišly dvě porážky, což nás všechny zklamalo. Ale nic nebylo ztraceno, pořád byla v týmu chuť poprat se o první místo. Vzpamatovali jsme se a začali opět bojovat. Výsledkem bylo pět výher v řadě a tím i první místo.
Hned v prvním kole play-off jste však narazili na budoucího mistra ze Vsetína. Co se stalo, že jste v sérii s osmým týmem po základní části prohráli?
Vsetín byl hodně těžkým soupeřem. Měli spoustu individuálně dobrých hráčů, ale určitě byli k poražení. Bohužel ať jsme chtěli, jak jsme chtěli, moc nám toho v zápasech nevyšlo. Je škoda, že jsme neprošli dál, ale ve sportu je lepší ten, kdo vyhrává a to jsme my v play-off nebyli. Ale ani tahle nepovedená série mi nebrání říct, že jsem se sezónou moc spokojený. Klukům a hlavně trenérovi bych chtěl poděkovat, protože jsme byli skvělý tým a jen společně jsme mohli dosáhnout, čeho jsme dosáhli.
 |  |
V základní části jde hlavně o to, aby se tým dostal mezi prvních osm a šel do play-off. Proto se neděje nic extra zlého, když se zrovna prohraje. To vysvětluje, proč zápasy v základní části nejsou tak vyhrocené. Naopak v play-off každá prohra hráče hodně zklame a naopak výhra všechny nakopne. Ze začátku základní části jde hlavně o to, aby se tým dostatečně sehrál, pak se pokračuje v zlepšování týmové spolupráce a tohle vše musí být naplno využito v play-off.
Nemrzí tě s odstupem času, že jste na Kladně vyhráli souboj o první místo po základní části?
Není důvod litovat. Je pravda, že kdybychom prohráli, určitě by nás v play-off potkal někdo jiný než Vsetín, ale kdo ví, třeba bychom stejně vypadli. Díky výhře nad Kladnem jsme v základní části vybojovali první místo. Sice nemáme medaile, ale nedá se říct, že by to byl menší úspěch než vyhrát play-off.
Když tým vybojuje první místo v základní části, dokáže všem ostatním, že je lepší než oni. Ukáže jim, že nehraje pouze o to, aby postoupil do play-off, ale chce neustále soupeře porážet. Je sice moc pěkný vyhrát play off, ale dnes není dopřáno tomu, aby se o to pokusily stejné týmy, které mezi sebou bojovaly celou sezónu, což je velká škoda.
Společně s Erikem Strejčkem, Petrem Malíkem a Davidem Pospíšilem jste navíc naskočili také ve starším dorostu a neztratili jste se. Jak se vám hrálo ve vypjatém play-off?
Rozdíl mezi soutěžemi je velký, zápasy jsou fyzicky i psychicky náročnější. Hraje se proti starším klukům v dosti případech až o dva roky a zápasy jsou ještě vyhrocenější než v mladším dorostu. Jde hlavně o to, jak se k tomu mladší hráči postaví. Nikdo z nás se nebál, že udělá chybu, protože nás hlavně na začátku podrželi starší kluci.
Ve starším dorostu jsi navíc několikrát naskočil na pozici obránce. Jak jsi tuhle změnu vnímal?
Sám nevím, proč si na takové změny trenéři vybrali zrovna mě, ale přiznám se, že ze začátku jsem chodil na hřiště se strachem. Celou dobu, co hraju hokejbal, jsem hrál v útoku a najednou mi trenér řekl, že mám jít hrát obranu. Ze začátku to nejen z mého pohledu nebylo nic moc, ale spoluhráči mi dokázali, že není důvod se té změny bát. Po několika zápasech jsem si zvykl a trenéři mi asi taky začali víc věřit, protože jsem hrál na pozici obránce čím dál častěji. Teď už jsem se v obraně celkem vyhrál a už nemám žádny problém, když mi trenér řekne, ať bráním. Najednou je ze mě univerzální hráč, což může být do budoucna plus.
Ale před tím se ti hodně dařilo v útoku s Erikem Strejčkem a Markem Forejtem...
Marek a Erik jsou moc skvělí spoluhráči a nedělalo nám problém se sehrát a to je asi jediný důvod, že jsme mírně vyčnívali. Instinktivně jsme věděli, co ti druzí dva udělají, a dokázali jsme si vyhovět. Důkazem zdařilé spolupráce je, že jsme byli všichni tři na výborných pozicích v kanadském bodování.
V letní přípravě naskočíš spolu s řadou spoluhráčů již se starším dorostem, jaký je tvůj cíl pro příští rok?
Co se bude dít příští sezónu, je ještě daleko. Určitě budeme chtít postoupit do play-off a tam neskončit v prvním kole. Ale všechno závisí na tom, jak budeme fungovat jako parta. Tak budou zřejmě vypadat i týmové výsledky. Příští rok se navíc bude konat mistrovství Evropy U18 a moc rád bych se pokusil probojovat do reprezentačního týmu.
