Koncovka. Hlavně v té vidí rezervy kapitán MD Filip Lang
Je kmenovým hráčem Horní Břízy, ale už v loňském roce byl stabilní součástí týmu mladšího dorostu HBC Plzeň. V letošní sezóně je Filip Lang kapitánem týmu, se kterým bude chtít navázat na loňský úspěch. Po čtyřech odehraných zápasech již může hodnotit dosavadní výkony...
Asi v tom že loňský tým spoléhal hlavně na první útok. Byl to nejproduktivnější útok extraligy a celý tým v něj věřil. Letos máme všechny tři lajny hodně vyrovnané. Přišla spousta nových posil, které tým herně pozvedli.
Od prvního utkání nosíš na dresu kapitánské céčko. V čem je tvá role letos jiná? Jak proběhla volba kapitána? Volili hráči nebo trenér?
Na roli kapitána si ještě trochu zvykám, ani jsem nečekal, že bych jím letos mohl být. Moje hlavní role je hecovat tým při těžkých situacích a řídit přípravu před zápasem - rozchytávání brankářů, rozcvičku a podobně. Kapitána jsme si volili sami před prvním zápasem, kdy si nás trenér po jednom volal do kanceláře a my jsme anonymně psali na papír jméno hráče, který by letos měl být kapitánem.
Jak snášíš tlak a to, že se od tebe jako lídra týmu očekává v každém utkání maximální výkon?
Tlak na sebe si nějak nepřipouštím. Pořád je to hra celého týmu a trenér očekává maximální výkony od každého hráče. Určitě by nebylo dobré, kdybych právě já nehrál naplno, ale s tím problémy nemám. S motivací ke stoprocentnímu výkonu jsem neměl problém ani nikdy předtím.
Nastupuješ v prvním útoku s Markem Švarcem a zatím se vám daří. Vyhovujete si?
Určitě ano. S Márou jsme dobří kamarádi i mimo hřiště, a tak se nebojíme jeden druhému říct, jak bychom měli hrát. Jsme spolu sehraní, na každém tréninku chodíme na cvičení ve dvojicích spolu, a proto si hodně rozumíme i při zápasech.
Tým přes dobré výkony sráží špatná produktivita. Co je v koncovce špatně?
Přesně tuhle otázku si sami pokládáme po každém zápase. Šancí a střel máme spoustu, ale mnoho z nich skončí na mantinelu nebo na brankáři. Proto se musíme zaměřit na přesnější a pohotovější střelbu a hlavně na větší důraz do branky. To nám zatím chybí.
Přestože patříš do kategorie mladších dorostenců, už máš zkušenosti se seniorským hokejbalem. V čem vidíš největší rozdíly? Co je pro tebe nejtěžší?
Seniorský hokejbal na úrovni, na které jsem ho hrál (okresní liga), je silovější. V utkáních je spousta střetů u mantinelu, velký důraz u branky a celkově je hra tvrdší. Zato extraliga dorostu je výrazně rychlejší, techničtější a běhavější, což mě osobně vyhovuje víc. Nejtěžší je zvyknout si na sílu střetů u mantinelů. Je jiné se přetahovat se o míček s čtrnáctiletým a sedmdesátikilovým dorostencem než s hráčem, který je o dvacet let starší a padesát kilo těžší než vy.
Loni sis zahrál na mistrovství světa hráčů do šestnácti let. Cítíš právě možnost reprezentovat jako velkou motivaci?
Pro každého hráče je obrovská motivace hrát o šanci reprezentovat Českou republiku. Loni bylo super, že se MS konalo zrovna v Česku, a tak mohli vidět i rodiče, jak hraju hokejbal na světovém turnaji. Letos se koná šampionát asi v Londýně a já osobně v Londýně ještě nikdy nebyl. O to větší motivace mám. Podíval bych se někam do světa. (smích)
Co bys v letošní sezóně bral jako úspěch? Z pohledu týmu i osobně...
Chtěli bychom postoupit do play-off z první čtyřky a pak se uvidí. Ale nechtěl bych znovu vypadnout v prvním kole jako minulý rok. Z osobního pohledu nějaký vytyčený cíl nemám, snad jen dotáhnout tým svými výkony do první čtyřky tabulky a pokusit se probojovat do konečné nominace reprezentace pro letošní šampionát. To by byl pro mne úspěch.
Z předposledního utkání v Praze sis odnesl zranění ruky. Jak moc je vážné?
Už do Ústí jsem jel s bolavou rukou. Je to hodně bolestivé, ale určitě ne nějak vážně. V pondělí jsem byl u doktora a mám pohmožděný loket a levé zápěstí, takže naštěstí nic zlomeného. Teď jen počkám, až mi trochu spadne otok z ruky a začnu s ní zase normálně hýbat a začnu zase normálně trénovat s týmem, abych byl připraven na následující zápas s Pardubicemi.
Jsi tedy asi rád, že vás o víkendu po čtyřech zápasech čeká pauza...
To stoprocentně. Máme konečně dost času zapracovat na věcech týkajících se produktivity a já osobně mám čas dát se do kupy. Kdyby se hrálo už tenhle víkend, určitě bych nastoupit nemohl.
