Chvíli mi trvalo, než jsem se v útoku rozkoukal, přiznává kapitán juniorů Tomáš Ulč

V sobotu plzeňští junioři porazili Stříbro 10:2. Hattrickem se ukázal kapitán týmu Tomáš Ulč. Obětavý hokejbalista, který nastupuje na pozici obránce, v duelu netradičně nastupoval na pozici centra. V rozhovoru přibližuje jaké pro něj bylo utkání, které odehrál v útoku či jaké mají junioři vyhlídky ve zbytku jara.

Standardně nastupuješ v obraně, kde tvrdíš muziku. Proti Stříbru si však naskočil na pozici centra a vstřelil hned tři branky. Jak sis zápas vepředu užil?
Až na hromadu spálených šancí a okamžiků, kdy jsem se v útočném pásmu rozhlížel, kde bych měl zrovna být, to bylo dobré. Samozřejmě v průběhu sezony se na trénincích věnujeme útočné činnosti nehledě na to, jestli jde o obránce nebo útočníka, ale i tak jsem neměl ty správné návyky a kdybychom se podívali zpětně na video, tak by si kouč nejspíš vypsal fixu.

Jak dlouho dopředu bylo jasné, že nastoupíš v útoku?
Na pátečním předzápasovém tréninku trenér oznámil, že se jeden z obránců posune do útoku. To, že to budu právě já, jsme se dozvěděli těsně před utkáním. Byl to trochu nezvyk. V obraně většinou platím za posledního hráče, takže mi chvíli trvalo, než jsem se v útoku rozkoukal.

Tvoje původní útočná trojice s Davidem Štípkem a Filipem Klasnou byla během zápasu rozdělena. S kým si zápas dohrával, a jak ti spolupráce vyhovovala?
První třetinu jsme odehráli na tři plné útoky, kvůli nějakým zraněním se ale sestava v průběhu měnila. Ve druhé třetině jsem se vrátil na pár střídání do obrany a poté mě trenér posunul zpět na středního útočníka a dohrávali jsme zápas na dva centry. Zprvu jsem se střídal na hřišti s Markem Reiserem, poslední minuty s Víťou Lokajíčkem.

Druhý zápas po sobě jste doma zvítězili s vyšším rozdílem, v obou případech jste se ale značnou část duelu trápili v koncovce. Vidíš v tomhle největší rezervu vašeho týmu? Dá se na koncovce nějak zapracovat i mimo cvičení na tréninku?
Je pravda, že naše úspěšnost v zakončení bývá chvílemi tristní. Na to, kolik máme střel, střílíme poměrně málo branek. Určitě se na tom pracovat dá neustále. Nově máme tréninky s Lukášem Zdrhou, který by nám s tímhle problémem trochu pomoci.

Do konce základní části vás čekají zápasy v Novém Strašecí, Stříbře a Mladé Boleslavi, kdy jsou všichni tři soupeři na chvostu tabulky. Poté je tu ještě zápas s Letohradem, který je s vámi tabulkově v kontaktu. Bude tento zápas klíčový, co do umístění v základní části?
Celá naše jarní část směřuje k tomuto zápasu a my si plně uvědomujeme, jak důležité bude brát s Letohradem tři body. Tabulka je na horních příčkách nabitá a každá ztráta znamená posun směrem dolů.

Osmička do play-off se pomalu krystalizuje. Máte definovaný nějaký cíl nebo půjdete po postupných krocích? Přeci jen čelo tabulky je letos hodně nabité, jak si zmínil…
Cílem je mít co nejlepší pozici do play-off. Doufáme, že budeme po základní části co nejvýše. To, jak to bude, se zatím nedá říct.

V čem může být v rozhodujících zápasech největší síla vašeho týmu?
Tuto sezonu se nám daří sehrávat přesilové hry, na to se ovšem nejde spoléhat donekonečna a pravděpodobně přijdou zápasy, kdy to budeme muset urvat bojovností a nasazením.

Na závěr se vraťme k duelu A-týmu proti Kert Parku, do kterého si bleskově naskočil. Jaké bylo nastoupit proti vítězi základní části? Musel si svoji hru ve vyšší kategorii nějak uzpůsobit?
Překvapivé. Proti Kert Parku jsem hrál už v přípravě, takže jsem věděl co od kterých hráčů čekat. Se soutěžním utkáním se to samozřejmě nedá srovnávat, bylo to zase něco jiného. Juniorka i A-tým se snaží hrát podle stejného herního plánu, mezi muži je to pochopitelně ve větší rychlosti a intenzitě. Po každém zápase v A-týmu si uvědomuji, jak velké rezervy ve hře mám a snažím se z toho poučit.