Klub HBC Plzeň je pevnou části svazového projektu HCM

Hokejbalová centra mládeže jsou jedním z nejnovějších projektů, které vyšly z dílny Českomoravského svazu hokejbalu. Loňský nultý ročník je minulostí. Nyní je tu ovšem oficiální první ročník celého projektu. A klub HBC Plzeň se pyšní statutem hokejbalového centra mládeže i pro sezónu 2016/17.

Práce s mládeží patří k jednomu ze zásadních bodů plzeňského hokejbalu. Systematická a koncepční práce se všemi kategoriemi od minipřípravky po starší dorost nese své ovoce. Plzeňští mládežníci se každoročně umisťují vysoko ve svých soutěžích a reprezentují na vrcholných akcích typu mistrovství světa. Tradicí je také účast klubového trenéra v jednom z realizačních týmů národních výběrů. U reprezentace současně s trénováním v Plzni působili Josef Kadaně, Martin Kovářík, Rostislav Kurfürst či naposledy Tomáš Semera na červencovém MS v Sheffieldu.

Pro udělení statutu HCM jsou jasná pravidla a podmínky. Namátkou mezi ně patří minimálně tři mládežnické kategorie startující pod jednotným názvem bez závazku vůči ČMSHb, Žádné disciplinární provinění vedené proti kolektivu mládeže i dospělých za období 2 let zpětně, vedení podvojného účetnictví, webová prezentace a v neposlední řadě dodržování etiky hokejbalu.

Loňská sezóna se nesla v duchu nultého ročníku. Skupina devíti zúčastněných klubů pořádala pravidelná setkání, která se nesla v přátelském duchu. Na stole byla řada témat od vedení tréninků, až po nábory. Své slovo zde přidal i autor projektu a nynější předseda hokejbalového svazu, Martin Komárek. „Nultý ročník nám v praxi odhalil několik bodů, které bylo třeba do projektu doplnit, proto také došlo ke korekci v dokumentu Podmínek a požadavků kladených na HCM a akademie. Hodnocení ročníku může být pozitivní. S celky mající účast v projektu HCM vnitřně nastavenu jako jejich vlastní zájem a chuť posunout klub a jejich práci kupředu bylo radostí pracovat,“ praví s potěšením Komárek.

Letos se v oficiálně prvním ročníku pyšní statusem HCM dvanáct klubů. Kromě Plzně jimi jsou extraligové týmy z Kladna, Pardubic, Letohradu, Ústí nad Labem a pražští účastníci Kovo a Kert Park. Dále pak Kyjov, Prachatice, Heřmanův Městec a berounští Kelti.

Závěrem ještě článek doplňujeme kratičkým rozhovorem se šéftrenérem mládeže a trenérem mladšího dorostu Martinem Kováříkem.

Co pro klub znamená statut HCM? Pomůže mu v některých ohledech spolupráce s ostatními kluby a svazem? Jde také o prestiž?
Status HCM pro nás znamená jisté ocenění naší práce, možnost střetnutí s kolegy, kteří mají podobné cíle , jako my . Dále se pak účastníme různých seminářů , kde máme možnost rozšířit si naše obzory a v neposlední řadě znamená i finanční a materiální podporu. O prestiži bych nemluvil, vychovávat si vlastní hráče by mělo být základním cílem každého normálně fungujícího klubu.

Musel klub něco v rámci přijetí HCM měnit v zavedených pořádcích? Měl svaz po návštěvách v klubu nějaké výhrady?
My jsme si nastavili pravidla a cíle ještě před vznikem HCM a určitě bychom pracovali stejně, i kdyby HCM nevznikla. Upravovat pro splnění podmínek jsme nemuseli vlastně nic , chybičky se najdou všude a my jsme je již odstranili.

Byl klub naopak pochválen za fungování určitých věcech?
O tom , jak pracujeme s mládeží, na svazu vědí, proto nepotřebujeme chválit, naopak jsme rádi , když nás upozorní na nějaké chybičky, kterých bychom si možná sami nevšimli.

Kolik lidí z klubu se věnuje tomuto projektu?
Jelikož chceme pracovat koncepčně, tak se HCM týká vlastně všech lidí v klubu. Nejde oddělit mládež od dospělých, už od nejmenších dětí se musíme učit dovednostem a návykům , které budeme u starších rozvíjet a zdokonalovat .