Petr Gřonka o vstřelené brance v Hradci: Byl to šťastný gól, snad mě nastartuje
A-tým má za sebou zápas v Hradci Králové, kterým načal druhou polovinu základní části. Pod výhrou 3:0 se podepsal i útočník s číslem 9 – Petr Gřonka. Ten se trefil poprvé v sezoně a doufá v další střelecké úspěchy. Další možnost bude mít bývalý nejlepší nahrávač Extraligy SD hned v sobotu proti Letohradu.
Máte za sebou vítězný zápas v Hradci. Jak jej hodnotíš?
Jedině pozitivně. Od začátku jsme hráli, to co jsme si v pátek řekli. Myslím, že to byl od všech zodpovědný výkon a od začátku jsme si šli pro tři body.
Dosáhli jste dalšího čistého štítu. Bylo to bezzubým útokem domácích nebo jste podali až tak dobrý výkon vzadu?
Tak oba aspekty dohromady. Dozadu hrajeme dobře celou sezonu a pak je jen otázka v naší koncovce. Hradec si moc šancí nevytvořil. A když jo, tak jak je již zvykem, Kráči zachytal.
O povrchu v Hradci kolují různé historky. Nepatří mezi nejlepší extraligové asfalty. Jak se ti na hradeckém stadionu hrálo a jak bys jej porovnal s ostatními stánky nejvyšší soutěže?
Povrch nemají nejlepší, ale to se ví již několik let. Paradoxně mě se tam hraje docela dobře, asi se tam mažou ty individuální schopnosti a prosadit se může každý. Pro nás je dobře, že se zatím vyhýbáme špatnému počasí na venkovních hřištích.
Ty sám si vstřelil jednu ze tří sobotních branek. Byla to tvoje letošní první trefa. Jak bys gól popsal?
Jára Pauer nahazoval míček před bránu, kam jsme se od začátku zápasu snažili chodit. Míček mi vyjel pod nohy a z poměrně velkého úhlu jsem to bekhendem trefil někam pod břevno. Štastný gól, ale už jsem ho potřeboval. Snad mě nastartuje.
Předpokládám, že pokuta tě neminula.
Právě že naopak. Díky brance jsem se vyhnul placení pokuty, protože už jsem si myslel, že se letos netrefím. I když neznám úplně dopodrobna Jardův (Jaroslav Kejř – pozn. red.)- sazebník.
Petr Gřonka v debatě s Jaroslavem Kejřem. Momentka z prvního zápasu sezony 2014/15 s Hradcem Králové.
Sobotním utkáním jste vstoupili do druhé poloviny soutěže. Panuje v Áčku spokojenost s dosavadní předváděnou hrou a s počtem bodů v tabulce?
Celkově má ta sezona zatím dvě tváře. Když hrajeme to, co máme a co po nás trenéři chtějí, tak vyhráváme. Ale jakmile jen trochu z toho vybočíme, tak přijde nějakej úlet a zbytečná ztráta bodů. Kromě víkendu s Kladnem a Vlašimí si troufám říci, že bylo v našich silách vyhrát vše, bohužel se tak nestalo. Ale i tak je to zatím povedený podzim.
Čekají vás poslední dva zápasy podzimu. Doma přivítáte Letohrad a poté cestujete do Sudoměřic. Myslíš, že je reálný plný bodový zisk a udržení třetího místa?
Budeme-li plnit vše jak máme, tak to reálné je.
Pojďme k již zmíněnému zápasu s Letohradem. Co od něj očekáváš?
Letohrad se letos prezentuje zlepšenými výsledky oproti loňsku. Mají podobný kádr jako my. Tedy spoustu mladých kluků, hrají atletický hokejbal. To ale sedí i nám, takže by to mohla být dobrá podívaná pro diváky. My jim dlužíme porážku za první vzájemný zápas na jejich hřišti a hodně to chceme odčinit.
Když se podíváme o několik let zpět, zjistíme, že si byl členem zlatého týmu Extraligy SD v sezoně 2008/09. Jak na tento velký mládežnický úspěch vzpomínáš a kolik členů tehdejšího kádru dnes hraje extraligu? Ať už v Plzni nebo jinde.
Tak u nás v Plzni to je Michal Slanec, Petr Ondra a já. Na Kovu chytá Petr Mikl a ve Vlašimi hraje Michal Průcha. Moc nás nezbylo, o to víc si vážím toho, kde nyní jsem. Ne každý se dokáže srovnat s přechodem do chlapů. Rozhoduje spousta faktorů od školy, přes nějaké vztahy až po to, že extraliga je prostě jiná úroveň. A ne každý je ochotný čekat na tu šanci. A na zmiňovaný úspěch vzpomínám jedině v dobrém, celá parta, kterou jsme ten rok měli, to byla fantazie. Věřím, že ten pocit vyhrát nejvyšší soutěž zažiju jednou i v mužské kategorii, proto ten sport hrajeme.
